Tvoříme svůj časopis

Znáte své vyučující?

04.05.2015 10:33

MÁJOVÝ PŘÍBĚH

Mami, našla jsem tvůj starý deník... Narazila jsem na básničku...

Listuji...

Bylo to ve druhém ročníku. Na gymnáziu. Náš češtinář přišel a hned nám zadal úkol. Každý musí napsat nějakou básničku, tu nejlepší pak vybere do soutěže... No jo, zas je aktivní.  Hodina probíhala jako vždy a já jsem se už těšila na odpoledne. Budeme se jen tak courat kolem výkladů a pak jdu cvičit. Do Tater nejdu, nechce se mi.

Večer si rychle sednu, musím něco napsat. Nic mě nenapadá, ještě že to není na zítřek. Kdyby to byl úkol pro mého příbuzného, má to určitě hned. Ale já? Ach jo.

Básničku jsem nakonec napsala, jak jsem měla první řádek, šlo to samo.

Tati, přečti si to.

Co to je?

No to máme do češtiny takový úkol, myslíš, že by to tak šlo?

To nemyslíš vážně. Co ten konec? Blázníš? Bůh vi? To chceš odvzdat ve škole? Radši to přepiš, jestli to chceš tak odevzdávat... Co takhle:

" Kdo ví?"

Přepsala jsem slova Bůh ví na Kdo ví...

Představte si, že tu básničku nakonec ve škole vybrali a odeslali do soutěže. Celostátní soutěž jsem vyhrála.


Moje babička tehdy odebírala Vlastu. Četla ji celá rodina.

Když to naše děvče vyhrálo soutěž, pošleme to do Vlasty!

Moje babička poslala básničku do Vlasty.  Někde v Krkonoších, jak dále říká pohádka, žil mladík, který psal básničky. Měl taky babičku a ta odebírala Vlastu. Ve Vlastě si přečetl mou báseň a byl zvědavý , kdo asi je ta autorka. Sedl a napsal oficiální dopis, který začínal: Vážená básnířko...

Když mi z Vlasty přišel dopis, byla jsem překvapená. Nějakému klukovi se líbí moje básnička!

Po delším váhání jsem odpověděla. Přišel další dopis, pak další a další. Písmo bylo úhledné, slova vybíral do řádky jemně a uhlazeně, vtip mu nechyběl, věty stavěl jako gotické katedrály, ale s nadhledem...

Jak asi vypadá.?

Ten kluk se mi líbil... Psali jsme si tři roky a před prvním setkáním jsem byla pěkně nervózní. Pohádka téměř končí.

Tak jsem poznala vašeho otce.  


SOUTĚŽ

A    Myslím si ,že příběh je smyšlený a deník je součástí jednoho českého časopisu.

B    Myslím si, že příběh  je pravdivý a autorkou básně je paní Drahomíra Svobodová.

C    Myslím si, že  autorkou povídky i básně je paní  Jana Gerlichová.

D    Myslím si, že báseň i příběh napsala paní Ivona Stuchlíková.

Správnou odpověď nám napište na adresu javorova@spszl.cz . Jako předmět uveďte SOUTĚŽ.  

Ze  správných odpovědí jednu vylosujeme a  odměníme!

Těšíme se, Vaše redakce.