Tvoříme svůj časopis

Útěk z tábora...

02.09.2015 20:42

Útěk z tábora 14 

Blaine Hraden 

" Jeho první vzpomínka je poprava. "

   Sin neznal svobodu, neznal toleranci a neznal hlavně lásku. Jako dítě narozené v pracovním táboře vězňům, kteří se  provinili proti své vlasti, bylo se Sinem už od útlého věku zacházeno jako se zvířetem. Nevěděl, co je to přátelství, a tak bez výčitek udával děti svého věku, později ostatní vězně a nakonec i svou rodinu. Díval se během věznění na spoustu poprav, i na popravu své vlastní matky. Zlom přišel, když poznal vězně, který žil od narození mimo tábor, a společně se pokusili o útěk. Sin to přežil a čekala ho dlouhá cesta za svobodou. Putoval přes Severní Koreu do Číny, odkud se dostal do Jižní Korei a následně až do Ameriky.

    Autor píše Sinův příběh nezaujatě a i přes všechny zlé činy, které provedl,  ho nekritizuje . Do knihy jsou ale zapojeny i poznatky ze setkání Harden se Sinem a i autorův pohled na jeho život, přizpůsobení, i na rány, které si z tábora odnesl. Ke konci knihy jsou zařazeny i fotografie, které doplňují souvislosti.

   Některé pasáže z tak těžkého života určitě nejsou pro slabší povahy, například popis Sinova týrání a mučení, aby se přiznal a udal své blízké. Ale mně osobně příběh o chlapci, který byl trestán za činy své rodiny a mučen za to, že vůbec žije, zaujal. Je to velmi neotřelé téma a  kniha je příběhem o klukovi, který neznal život, příběh je proplétán politikou KLDR, jsou tam zobrazeny způsoby zbavování se nepřátel vlády a utajování nepotřebných a kompromitujících zodpovědností a pravd o Jižní Korei s celkovou světovou politikou, přehlížením a strachem z stran velmocí po celém světě.

Je to těžký příběh, který pro Sina končí vcelku dobrým novým začátkem života , ale celkově dobře nekončí kvůli nechutné politice Korejské lidově demokratické republiky.

   V nedávných rozhovorech se Sinem i autorem knihy vyšlo najevo,  že některé informace z knihy nejsou zcela pravdivé a určité události z tábora a následně z útěku se staly jinak.I sám uprchlík to přiznal. Tato informace ale nemění nic na základu příběhu a na hloubce popisu toho, jakým způsobem zachází Jižní Korea s lidmi a vězni.

Knížka je dostupná v naší školní knihovně a naše milé knihovnice vám ji mile a rády půjčí. 

. "Běžel jsem k ostnatému drátu. Když jsem jím prolézal, náhle jsem ucítil obrovskou bolest, jako kdyby mě někdo bodal do nohy," líčil Shin svůj útěk.

"Skoro jsem omdlel, ale instinktivně jsem se prosmykl plotem. Ohlédl jsem se a Park ležel bez hnutí na ostnáči," vzpomínal Shin. Mrtvý kamarád mu přitom zachránil život, protože padl na dráty a svým tělem uzemnil elektrický tok."


 



Anna ,,Annie'' Svobodová


           

S další tvorbou autorky textu se můžete seznámit na jejím blogu:

https://dopisnikorespondence.blogspot.cz/


 Fotografie: internet