Na co vzpomínám

15.03.2019 11:29

 

Pan Ing. Jakub Kadlečík je naším bývalým žákem a je to jeden ze sponzorů naší nově vznikající učebny. Souhlasil, že odpoví na naše všetečné otázky.

A zde jsou odpovědi.

 

 

 

Od doby, kdy jste maturoval na naší škole, uplynulo již několik let. Víte přesně kolik?

Ano, je to téměř 22 let.

 

Co jste na naší škole studoval?

Obor se jmenoval myslím Strojírenství a technická administrativa. Byla to směs jak technických, tak ekonomických oborů. Velmi se mi líbilo, že jsme dostali náhled v podstatě do všech problematik řízení firmy. Od konstrukce a technologie po ekonomiku a účetnictví.

 

Měl jste oblíbený předmět? Co bylo nejhorší?

Oblíbená byla určitě matematika. Nejhorší český jazyk či dějepis. 

 

Jak vzpomínáte na svá studia, spolužáky a kantory?

Vzpomínám na studia velmi rád, obzvláště proto, že podnikám v oboru, který jsem vystudoval. Se spoustou spolužáků stále udržujeme kontakt a setkáváme se. Kantoři byli také skvělí až na pár výjimek ;-) Nejvíc mi utkvěl v hlavě pan Malchárek z matematiky. S tím byla sranda. Toho jste buď milovali nebo nenáviděli. Podle toho, jak vám matika šla.

 

Zúčastnil jste se akce “čtyřiadvacetihodinovka” ? O co se jednalo? 

Jasné. Jako brankář. Vzpomínám na to rád, i když to bylo náročné. Bylo fajn si zahrát fotbálek proti kantorům.

Jednalo se o celoškolní fotbalový turnaj s účastí učitelú školy, akce probíhala nepřetržitě dvacet čtyři hodiny. 

 

Máte nějakou vtipnou historku ze školní lavice?

Teď si na nic konkrétního nevzpomínám.

Víme, že jste strávil rok na střední škole v USA. Jak moc to bylo jiné?

Byl to zcela jiný svět. Dnes je již dostupnost informací daleko větší než před 20 lety, ale tenkrát jsem tam jel a nevědět vůbec do čeho jdu. Nastoupil jsem tam do maturitního ročníku. První co mne překvapilo, že když sečetli kredity za moje 3 roky u nás, tak to stačilo na to, abych přistoupil k maturitě. Jen my chyběly předměty jako americká historie či angličtina. Bylo to tím, že naše střední školy jsou více odborné. U nich se odbornost řeší spíše až na vysoké škole. Každopádně to byla výborná zkušenost a lekce v tom se adaptovat do jiného prostředí. Angličtina se mi vryla do paměti tak, že z ní čerpám dodnes.

 

 

 

Kam se ubíraly vaše kroky po maturitě?

Na VUT FSI v Brně. Obor Strojírenská technologie a průmyslový management. Což perfektně navazovalo na můj obor na střední škole.

 

Představte nám blíže vaší firmu.

Nejprve jsem fungoval jako osvč a zajišťoval výrobní kooperace. Od roku 2008 máme již vlastní výrobu. A od r. 2013 fungujeme pod názvem ATURN cnc, s.r.o.. S 10ti cnc soustruhy a 20 konvenčními stroji zajišťujeme výrobu přesných rotačních dílů. Provádíme i broušení, frézování či válcování závitů.

 

Měl byste pro naše čtenáře nějakou radu, co se týče studia nebo podnikání?

Vím, že jako student jsem výuku a informace ze školy také úplně nedoceňoval. U spousty věcí jsem si říkal, že mi v životě k ničemu nebudou. Například jsem nikdy nechtěl stát u soustruhu nebo brusky a dnes vlastním obojí.

Je pravda, že nároky na výrobu jsou stále větší a větší. Jak na kvalitu, tak na složitost. A tím jsou kladeny větší nároky na zaměstnance. A pořekadlo, že se to naučíš až v praxi, už neplatí v takové míře jako v minulosti. Firmy už nemají prostor rok někoho něco zaučovat. Očekává se, že nový pracovník se rychle adaptuje do procesu.

Co se týče podnikání, tak samozřejmě doporučuji. Není to snadné, ale ta zkušenost je k nezaplacení. Nebát se prohry. Poučit se a jít dál.

 

Děkujeme.  

Kam se ubíraly vaše kroky po maturitě?