Tvoříme svůj časopis

I když situace vypadá zpočátku vítězně, nemusí to vždycky vyjít

26.06.2018 13:05



Jsem hasičem už zhruba deset let, Dne 23.6.2018 jsme se já
a můj tým účastnili okresního kola města Kroměříže, které se konalo
v Hulíně. Byli jsme dost sehraný a taky mladý tým, který má velký
potenciál a ambice. Všichni jsme se těšili na to, až budeme moct ukázat, co
v nás je. Všichni jsme se na ten důležitý den pečlivě připravovali, tak
abychom nikdo neudělali žádnou chybu.

Zhruba kolem sedmé hodiny ranní přišel
nástup, zahrála se státní hymna a započaly tréninky na štafety 4x100m. Měli
jsme dva pokusy. Jako první nastoupila nejsilnější sestava, abychom měli
jistotu, že budeme mít slušný čas a postoupíme dál.  Na druhý pokus nastoupily sprintérské
dovednosti zbytku kluků. I s trochou problémů na rozdělovači se nám tuhle
disciplínu podařilo vyhrát.


Po druhých pokusech následovala předepsaná strava.
Jako sportovec musíte mít pořád dobrou výživu, abyste podali co nejlepší výkon.
Naštěstí u nás v týmu na tohle máme odborníka, který se o naše stravování
stará a nařizuje nám, co máme jíst. Po lehké svačince přišla na řadu disciplína
100m s překážkami, kde každý závodník soutěžil nejen sám za sebe, ale také
za celé družstvo. Naši kluci předvedli nádherný rozběh a ukázali, že umí čas
19:30.

Ale tady nás potkala také smůla, kdy se nám jeden člen zranil o bariéru a
musel být odvezen do nemocnice. Tam mu bylo oznámeno, že má zlomený kotník a
utrženou achilovku. To v tomto sportu bohužel  znamená stop až do konce sezony. Díky
šikovnosti ostatních kluků se nám i tuhle disciplínu podařilo vyhrát a byli
jsme průběžně na prvním místě.

Přišel čas oběda a organizátoři se začali
připravovat na ,,královskou disciplínu", kterou není nic jiného než požární
útok. Na ten jsme byli připraveni dobře, ale základna byla na nevyhovujícím
terénu a my jsme zvyklí na beton. Navíc to ještě dovršil startér, který nás na
startovní čáře držel déle, než musel.



Pro nás všechny to byl těžký boj. Já jsem
byl už tak nervózní, že při přípravě základny jsem si špatně nachystal
půlspojky a nepodařilo se mi je spojit. To by nebyl tak velký problém, kdybych
si toho všiml, ale udělal jsem chybu a nezkontroloval jsem si, jestli je
všechno v pořádku. Jakmile jsem vyběhl ze základny, tak mi půlspojka
vypadla a já si jí ani nevšiml. Až po doběhnutí do cíle jsem hleděl jako blázen
na místo, kam patří. Až jsem si to uvědomil, bylo pozdě a už mi tam přitékala voda.


No nevytěžili jsme z toho nic lepšího než sedmé místo za dokončení a
celkový součet devět. Díky bohu, že nám i tak vysoký součet stačil na druhé
místo celkově a postup do krajského kola, které se koná dne 28.7.2018 ve
Valašském Meziříčí. Díky tady tomuto incidentu si teď budu dávat mnohem větší
pozor. A hlavně začnu pilovat techniku tak, abychom tam ukázali to nejlepší, co
se v nás skrývá. Po příjezdu zpět jsem si vyslechl připomínky od kluků
z týmu a mohlo se jít slavit postup na kraj aspoň ze druhého místa celkově.
Zamrzelo mě to druhé místo, protože jsme na to zlato měli, ale řekl jsem si, že
i to se v životě stává a někdy je potřeba abychom si tu smůlu
vybrali. 

 Doufám, že pro vás čtenáře
z toho plyne ponaučení, že dokud není ukončena soutěž, nikdy není vyhráno.

 Autor David Šauer, SDH Zdounky