Tvoříme svůj časopis

Literární druhy, literární žánry


literární druhy: LYRIKA, EPIKA, DRAMA

literární žánry: POVÍDKA, NOVELA, ROMÁN, BALADA, ÓDA, ELEGIE, EPOS,...

   epika (děj, příběh, časové a příčinné souvislosti)

   lyrika (vyjádření prožitku, citu, nálady autora)

            milostná, intimní

            přírodní

            společenská

            reflexivní (úvahová)

   drama (dialog i monolog - přímá řeč postav), herci na scéně, scénické poznámky

formy epiky:

a)   veršované:

     bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů)

      historický zpěv (o historických událostech)

      epos (rozsáhlý děj)

      legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)

b)   veršované i prozaické:

      báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové = bohové

      pohádka - děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem

      pověst - o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu

      bajka - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)

c)   prozaické:

      povídka - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií

      novela - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr

      román - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií

      novinářská próza - fejeton, reportáž

formy lyriky:

óda - oslavná báseň

hymnus - slavnostní píseň (týká se národa, vlasti ap.)

elegie (žalozpěv) - vyjadřuje smutek

píseň (popěvek) - prostá, zpěvná báseň

      lidová

       umělá

lyrickoepické skladby:- děj s lyrickými vložkami

balada -   pochmurný děj, tragický závěr, dramatický spád, sevřenost, úsečnost výpovědi, dialog

       klasická (vliv lidové slovesnosti), nadpřirozené jevy, bytosti

       sociální - nositelem tragičnosti jsou společenské poměry

romance - báseň veselé, smavé nálady

básnická povídka (poema) - události ze života jednotlivce

formy dramatu:

tragédie - nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí

komedie - komický obraz zápasu s nedostatky, výsměch chybám a nedostatkům

činohra -   složitý a vážný spor mezi postavami, o současných společenských problémech, důraz na autorovo pojetí, řešení konfliktu i psychologické prokreslení postav

Próza ("řeč nevázaná") - v popředí lyrickosyntaktické členění promluvy

Poezie
("řeč vázaná", veršovaná) - v popředí rytmicko-melodické členění promluvy

verš -       jednotka melodická, intonační a rytmický celek

                konec verše se obvykle kryje s koncem větného úseku × přesah (větný úsek přesahuje do dalšího verše)

rýmová schémata:

rým:

1) střídavý      a b a b

2) sdružený     a a b b

3) obkročný    a b b a

4) přerývaný   a b c a,  a b c b

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

NEPOVINNÉ:

rytmus -   pravidelné opakování
zvukových schémat, např.:

                přízvučné a nepřízvučné slabiky = trochej

                nepřízvučné a přízvučné slabiky = jamb

                přízvučné a dvou nepřízvučných = daktyl

                pravidelné opakování vytváří tzv. metrum

                opakující se jednotka = stopa (daktylská, daktylotrochejská, trochejská, jambická ap.)

např.: Velké, širé, rodné lány             (Sládek)

    4 stopý trochej

Za trochu lásky šel bych světa kraj      (Vrchlický)

     5 stopý jamb

Koho bych miloval širém tom na světě (Neruda)

 4 stopý daktyl


rým - zvuková shoda na konci veršů (kromě shodných samohlásek aspoň jedna souhláska)

(lány - strany)

asonance - shoda jen samohlásky (parohy - do vody)